Rozhovor s Janem Ocetkem

Rubeš a Komorní sbor ZUŠ zpívali po boku brněnských filharmoniků.

Zakladatelem, hudebním ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno je Petr Fiala, druhým sbormistrem je Jan Ocetek (1972). Právě ten se ujal řízení sboru na zahajovacím festivalovém koncertě. Ve Skutči vystoupila pouze část sboru, doplnil ji PS Rubeš a Komorní sbor při ZUŠ Nováka. Pana Ocetka jsme se bezprostředně po koncertě zeptali na jeho dojmy.

Pane sbormistře, jak se Vám spolupracovalo s PS Rubeš a s Komorním orchestrem při ZUŠ V. Nováka? Vyzněla slavná Mozartova korunovační mše ta, jak jste zvyklí?
V podstatě ano. Víte, každé provedení závisí na dirigentovi i na prostředí v němž zpíváme. Každé je svým způsobem jedinečné a ani toto, u vás ve Skutči, nijak nevybočovalo. Navíc
zdejší vystoupení nepostrádalo jakýsi punc (v tom dobrém smyslu) amatérského nadšení. Je znát, že lidé tu zpívají rádi a s láskou. Korunovační mše sama o sobě je radostná, všechny
účinkující složky správně spolupracovaly a dirigentovi se různorodá tělesa podařilo dobře spojit. Myslím tedy, že výsledek byl dobrý.

Český filharmonický sbor Brno patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Ročně absolvuje přibližně 90 koncertů. Pane sbormistře, v čem spočívá příprava sboru? Mám na mysli náročnost, frekvenci a délku zkoušek.
U profesionálního sboru to nejde jinak, než že členové, tak jako ostatní lidé chodí do práce, chodí do sborových zkoušek. Máme zkoušku pět dní v týdnu, buď jsou dělené nebo společné,
každý den zkoušíme tři až čtyři hodiny a pokud není zkouška, koncertujeme nebo jsme na zahraničních cestách. Na zkouškách se učíme nová díla, která potřebujeme pro danou sezónu ,popř. si opakujeme ta díla, která již umíme a připravujeme se na nějaký konkrétní projekt. Kmenově nás je ve sboru šedesát + dalších dvacet zpěváků, které si najímáme na částečný
úvazek v případě, že potřebujeme osmdesátičlenný sbor. Je-li zapotřebí doplnit sbor o stálého člena, vypíšeme konkurz a samozřejmě si vybíráme ty nejlepší.

Český filharmonický sbor bývá vyzdvihován zejména pro hlasovou kvalitu, muzikalitu a spontánní sílu interpretace. Jak se p. sbormistrovi Fialovi a Vám podařilo k těmto hodnotám propracovat?
Sbor vznikl již před téměř dvaceti lety (v r. 1990) ze dvou amatérských sborů, ale každodenní prací se z jeho členů vychovali vynikající zpěváci. Navíc původně fungovala i individuální hlasová výuka. V okamžiku, kdy sbor již dosáhl určité úrovně, jsme začali přijímat pouze vystudované pěvce, kteří jsou schopni vydržet tempo každodenní pěvecké práce.

Dílo V. J. Tomáška ani V. Nováka, jejichž hudebnímu odkazu je náš festival věnován, na repertoáru sboru zatím není. Předpokládám však, že tento repertoár se neustále mění a rozšiřuje. Nemýlím se?
Každý rok nastudujeme 15 až 20 nových titulů, na základě objednávek, které dostaneme. Nepřijde-li podobný požadavek, nemáme sami prostor k tomu, abychom si nastudovali něco,
co bychom rádi, co by se nám líbilo; provoz je velmi hektický. Příští rok bychom v rámci abonentního cyklu v Brně měli dávat něco z díla Vítězslava Nováka a pokud jde o Skuteč, vyjednáváme s vedením festivalu o možnosti secvičení Requiem od V. J. Tomáška pro uvedení na příštím ročníku. Vše je dosud ve fázi jednání.

Spolupracujete s těmi nejlepšími světovými dirigenty, kteří se o sboru vyjadřují v superlativech, koncertujete na nejprestižnějších světových pódiích. Nepovažujete účast na vznikajícím festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč tak trochu za podřadnou? Vždyť, nemýlím-li se, před týdnem jste se vrátili z Kypru.
Máte pravdu, byli jsme v Kypru, včera navíc ještě v Rakousku. Ale je to naopak. My si velmi vážíme koncertů v České republice, protože pro nás je to možnost zazpívat si v domácím prostředí. Bohužel máme stále více koncertů v zahraničí, kde si nás žádají, a stále méně možností vystoupit u nás, protože buď nemá pořadatel peníze, nebo se omezuje jen na umělce z blízkého okolí, aby snížil náklady na dopravu apod. Jsme velmi rádi, že jsme se do Skutče mohli podívat. Je to pro nás nová lokalita a musím říct, že krásná a příjemná. Rádi se sem, budeme-li mít příležitost, ještě někdy podíváme.

Za příjemný rozhovor poděkovala a mnoho dalších úspěchů celému Českému filharmonickému sboru Brno popřála Lenka Balounová